anál bičování bondáž cbt cudnost dominantní ženy dráždění elektro facesitting lízání milking odpírání orgasmu otrocký výcvik otroctví piercing submisivní muži výprasky
Vlasta se ke mně otočila zády. Vyšpulila svůj zadek a ten se začal blížit k mému obličeji. Vzhledem k jejímu věku vypadal obdivuhodně pevně. Kdybych nebyl v té situaci, ve které jsem byl, možná bych si ten pohled i užíval.
Teď jsem se ale děsil toho, co bude následovat, protože první co mě napadlo, bylo to, že mě docela klidně může udusit a já nemám sebemenší šanci se bránit.
Vlasta nechala svou zadnici chvíli těsně nade mnou a já tak měl docela dost času si detailně prohlédnout a také očichat obě její dírky. I když říct ve spojení s jejím zadkem a přirozením dírky je vysloveně trapné. Kundu měla evidentně hodně dobře projetou a pysky vytahané tak, že visely snad deset centimetrů od těla. Voněla ... řekl jsem voněla? Ony mě těmi šoky snad skutečně naučily ten jejich pach vnímat jako vůni. To zjištění mě vytrhlo z prohlídky jejího pozadí a já zjistil, že můj penis reaguje naprosto neočekávaně. Začal se mi stavět a tvrdnout. Byl jsem vzrušený jako snad ještě nikdy. Doslova jsem dychtil po tom abych už konečně mohl zabořit svůj obličej, nos a jazyk co nejhlouběji do obou jejích dírek. Byly tak krásné a přitažlivé, že v tu chvíli jsem si nedokázal představit nic příjemnějšího. Vlasta, si ale mého stavu byla evidentně vědomá, protože neustále jen houpala zadkem nad mým obličejem tak těsně abych byl co nejblíže, ale abych se jí nemohl ani dotknout. Začínal jsem být neskutečně nadržený a začal jsem kňučet jak pes a vystrkovat jazyk co to šlo. Vlasta se tím velmi dobře bavila. Pak konečně dosedla a já mohl tu nádhernou a voňavou květinu ochutnat. Lízal jsem jako smyslů zbavený. Polykal jsem její šťávy, které z ní tekly jak z pouličního hydrantu a byl jsem naprosto šťastný. Vlasta se udělala během relativně krátké chvíle. Když přišel její vrchol, tak se proud jejích šťáv snad zdesetinásobil. Bál jsem se, že se utopím. Aby k tomu nedošlo, musel jsem polykat, co to šlo. Měl jsem dojem, že jsem z ní vypil a vylízal snad litr. Zvedla se otočila ke mně a prohlásila, že je hrdá na své výcvikové metody a že má radost z mého pokroku. Byl jsem u nich pouhé dva dny. Neuvěřitelné!
Po Vlastě přišla na řadu Irena. To už takové terno nebylo. Nevoněla tak pěkně. Za to byla cítit mnohem intenzivněji. Ne že by mi to nevonělo, ale Vlasta byla příjemnější. Nicméně i do Ireniny kundičky jsem vysloveně chtěl zasunout svůj jazyk co nehlouběji. Irena se udělala o poznání rychleji a také ona mě málem utopila svými šťávami. Chutnala trochu slaně a trochu nakysle. Když ze mě vstala, popleskala mě dlaní po tváři: "Hodnej pejsek. Když se budeš takhle snažit, bude se ti tu nakonec i líbit."
Na řadu přišla Martina. Ta mi ale nevoněla a moc se mi do ní nechtělo. Vlasta si toho všimla a můj do té doby vzrušený penis najednou zabolel tak, že jsem z té bedny málem vyskočil a zařval jsem jak raněné zvíře. Martina se ke mně otočila: "Copak tobě se do mně nechce? Tak si to ještě trochu okořeníme, co ty na to?" Bylo mi jasné, že to není otázka, kterou bych měl zodpovídat. Stejně by si dělala to, co jí právě napadlo bez ohledu na to, co bych řekl, a tak jsem mlčel. Oznámila mi, že když se mi nechce do její kunidčky budu se nejdřív věnovat její zadní díře. A rovnou mi pleskla svou měkkou a velkou prdel na obličej. Protože jsem ihned nezačal lízat slyšel jsem jak řekla Vlastě "dej mu ještě dvě rány". V té chvíli mým penisem projely další dva hodně bolestivé impulsy z pásu a já rychle začal jazykem obdělávat její řitní otvor. „Hlouběji," řekla Martina a já cpal svůj jazyk do jejího zadku jak nejvíce to šlo. Další ránu jsem prostě už nechtěl. A navíc to co jsem očekával, že bude odporné, nakonec nebylo vůbec špatné. Martina se po chvíli k mému velkému údivu udělala a můj penis už nebolel, ale zase příjemně brněl.
Když se Martina sebrala ze svého orgasmu, zvedla se a odešla směrem k ostatním dvěma dámám. Něco chvíli řešily a pak ke mně přišla Vlasta a rozkázala mi, abych otevřel ústa. V její ruce se objevil nějaký hadr. Byly to kalhotky. Jak jsem později zjistil, patřily opět Martině. Protože jsem evidentně na její pach a chuť nereagoval tak jak očekávaly, naordinovaly mi další kolo fixace těchto vjemů do mého mozku. Tentokrát mě ale neodvedly na tu pekelnou postel nechaly mě v té bedně. Kalhotky opět skončily v mé puse, ale tentokrát byly o poznání mokřejší a skutečně hodně špinavé. Přes obličej mi opět natáhly ještě jedny kalhotky které byly také plné šťáv Martiny a přes mou hlavu, která byla stále ukotvená v té bednové sedačce, posadily jakýsi dřevěný kryt. Opět jsem byl ve tmě a opět jsem neměl jinou možnost, než nasávat nosem pach jedné z mých trýznitelek.
Protože mi tentokrát neucpaly uši, slyšel jsem, že se ještě chvíli po nasazení onoho dřevěného krytu přes můj obličej pohybovaly v místnosti. Slyšel jsem cinkat sklo. Došlo mi, že to byly skleničky. Ty mrchy slavily. Užívaly si svůj triumf. Nakonec měly důvod. Měly svého otroka. Polapeného. Poníženého. A připraveného splnit jakýkoli jejich příkaz. Tohle zjištění mělo jedinou vadu - tím otrokem jsem byl já.