anál bičování bondáž cbt cudnost dominantní ženy dráždění elektro facesitting lízání milking odpírání orgasmu otrocký výcvik otroctví piercing submisivní muži výprasky
Probral jsem se do tmy. Neměl jsem sebemenší tušení, kde jsem. Zato jsem si okamžitě uvědomil, že nejsem spoutaný. Měl jsem na penisu opět nasazený pás cudnosti, ale jinak jsem byl zcela nahý. Ležel jsem na nějaké posteli a dokonce jsem byl přikrytý dekou.
Bolelo mě celé tělo, ale po tom, co jsem zažil v mučírně, to nebylo nic divného. V krku jsem měl opět sucho jako na sahaře. Měl jsem žízeň a hlad. Z ničeho nic se nade mnou rozsvítilo světlo. Bylo to diodové osvětlení, které prozářilo prostor, ve kterém jsem se nacházel, jen tak akorát. Nebylo ostré, protože před diodami byly rozptylovací filtry, které světlo namísto bodového rozváděly do celé místnosti. Byl jsem v jedné z cel, kterými dům disponoval. Měla asi tak dva krát dva metry. Postel, na které jsem ležel, byla podél stěny naproti těžkým ocelovým vstupním dveřím. Nebylo tu žádné okno. Ani nemohlo, cela se nacházela tři poschodí pod zemí. Vlevo od dveří byl záchod. Naproti němu na podlaze ležela miska. A vedle ní na stěně visela nádoba na napájení telat s dudlíkem v podobě penisu. Vstal jsem a šel prozkoumat obsah misky.
Byla v ní bramborová kaše s nakrájeným párkem. V napájecí nádobě žlutá tekutina. Ani jsem nemusel přemýšlet co přesně to je. Vysvětlení, že nic jiného než moč mých věznitelek tu pít nebudu, jsem si pamatoval velmi dobře. Sáhl jsem na láhev a zjistil, že moč je ještě teplá. Bylo mi to sice stále dost proti mysli, ale žízeň jsem měl strašlivou, a tak jsem se ústy lačně přisál na dudlíkopenis, který láhev ve spodní straně zakončoval, a začal jsem sát. Nebylo to až tak strašné jako pít moč přímo z přirození Vlasty, Ireny a Martiny. Žízeň to spolehlivě zahnalo a trochu mi to uhasilo i vyschlost v krku. Chtěl jsem se dát do jídla, tak jsem sáhl po misce a chtěl ji zvednout ze země. Jen jsem se misky dotkl, dostal jsem bolestivou ránu do penisu. Uštědřil mi ji pás cudnosti. Asi o vteřinu později se z nějakého reproduktoru, který jsem neviděl, ozval Vlastin hlas, který mi oznamoval, že otrok k jídlu nikdy nesmí používat ruce a že ránu dostanu pokaždé, kdy se k jídlu přiblížím jinak než po čtyřech. Došlo mi, že v cele je někde ukrytá kamera, stejně jako byly kamery po celém domě. Klekl jsem si tedy na všechny čtyři a začal hladově vyjídat jídlo z misky. Kupodivu to bylo velmi dobré. Na druhou stranu, po tolika dnech bez jídla a po neustálém mučení by mi jako božský pokrm chutnalo snad cokoli. Když jsem z misky vylízal i poslední zbytky kaše, téměř spokojeně jsem si odříhl a vrátil se na postel. Přikryl jsem se dekou a po chvíli znovu usnul. Když jsem se probudil, světlo už zase nesvítilo. Během krátké chvíle mi došlo, že to není světlem. To že jsem byl opět ve tmě, bylo způsobeno tím, že jsem měl na hlavě kuklu. Navíc jsem byl spoutaný. Ležel jsem na břiše na dřevěné lavici nebo posteli. Ruce jsem měl zvednuté směrem k hlavě pokrčené v loktech v úhlu devadesát stupňů a evidentně vložené do nějakého poutacího zařízení, které připomínalo středověkou kládu. Až na to, že tahle byla z vnitřní strany vypolstrovaná. Ve stejné kládě jsem měl i krk. Nohy vězely v tom samém zařízení, které bylo na protilehlé straně téhle divné postele. Uvědomil jsem si, že můj penis neobepíná už důvěrně známý pás cudnosti, ale že ho mám prostrčený deskou postele nebo lavice a visí mi volně v prostoru. Jakmile mi to došlo, začal se mi stavět. V tu chvíli mě napadlo, že je divné, že jsem se ocitl v této pozici a netuším, jak se mi to povedlo. No jasně. Dámy mi do toho jídla daly něco na spaní. Proto jsem po jídle cítil takové nutkání vrátit se na postel a spát. Každopádně až na to připoutání jsem se cítil skvěle. Neměl jsem hlad, v hrdle jsem neměl sucho a můj penis měl svobodu. I když relativní, ale měl. Najednou mi někdo rozepl a sundal kuklu. Oči si jen stěží zvykaly na světlo, takže jsem až po chvíli zjistil, že jsem v další mučírně, která tu byla. Tahle byla speciálně vybavená na mučení genitálií. To jsem věděl z prohlídky z předešlého dne. Tím, kdo mi sundal kuklu, byla Martina. Byla tu sama, což mě malinko vyděsilo. Zdála se mi totiž jako nejsadističtější ze všech. Usmívala se na mě. Její úsměv ovšem v člověku nevzbuzoval příjemné pocity. Byl to úsměv žraloka, který sleduje svou kořist zahnanou do kouta zátoky. Kořist, která ví, co ji čeká, a on se pase na jejím strachu. Doslova mě propichovala pohledem. A bylo evidentní, že ona se na rozdíl ode mne na to, co se bude dít, vysloveně těší. Po chvíli, která mi připadala jako věčnost, se konečně pohnula. V ruce se jí objevil ovladač postele, na které jsem ležel. Začal jsem stoupat. Pochopil jsem, jak se asi cítí auto na zvedáku v servisu. Bezvládně leží na konstrukci, která s ním vyjíždí vzhůru. Jenže auto v servisu se může těšit na to, že lidé, kteří ho se zalíbením sledují, mu budou pomáhat. Mně žádná pomoc nečekala. Martina poprvé za dobu, co jsem v téhle místnosti strávil, promluvila. Oznámila mi, že budeme trénovat erekci. Moc jsem to nechápal, ale to se mělo brzy změnit. Vysvětlila mi, že erekci smím mít jen tehdy, pokud mi ji některá z dam povolí. A že se musím naučit ji nemít, když povolená není, a naopak ji mít okamžitě poté, co mi bude povolena. Prostě musí mi stát a nebo viset na povel dle libosti mých milých věznitelek. Martina přešla pode mně a začala mi laskat penis. Chvíli mi ho kouřila, chvíli honila. To trvalo asi tak minutu. Když už jsem si myslel, že se udělám, řekla mi, že mám nepovolenou erekci. „Co s tím budeme dělat?" Nebyla to otázka přímá, ale řečnická, takže jsem držel jazyk za zuby. Najednou mnou projela bolest, která by spolehlivě složila i plemenného býka. Martina mi zmáčkla koule v pěsti, jako by je chtěla rozdělit na pět dílků. A podle toho jak to bolelo, jsem měl strach, že se jí to povedlo. Před očima jsem měl hvězdičky. Řval jsem, jako by mě na nože brali. Asi abych si to celé patřičně užil, Martina v sevření nepolevila. Přidala k němu ještě kroucení a druhou rukou mi začala drtit a mačkat ještě nadvarlata. Bolest mě dostala a já povolil svěrače. Moč ze mě vycákla, jako by to bylo sperma při tom největším orgasmu, a podle pachu v místnosti bylo jasné, že ze mě nevyšla jen moč. Martina mi koule pustila. Vylezla zpod zařízení na kterém jsem byl upoután. Nadávala jako špaček, že jsem neskutečné prase a že to si odnesu. Vnímal jsem to jako ve snu. Bolest neustupovala a já se v ní doslova topil. Martina si mě mezi tím spustila tak, aby ke mně mohla. Navlékla si gumové rukavice a umyla mě, postel i podlahu. Mytí prováděla studenou vodou. Vzhledem k tomu, že studenou vodu nesnáším, bylo by mi to asi nepříjemné, ale teď jsem jí za to byl vlastně vděčen. Alespoň mě to trochu rozptýlilo a odvedlo od té příšerné bolesti. Nejzajímavější okamžiky nastaly, když mi Martina myla zadek. Vzala totiž do ruky kartáč s poměrně tvrdými štětinami. Nebyl to sice přímo rýžák, ale i tak to stálo za to a moje prdel po tomto zákroku nejen rudě svítila, ale také pálila jako čert. Když skončila s očistou, oznámila mi, že se chovám jako dobytek a že to už si rozhodně nesmím dovolit. Před očima mi zamávala análním kolíkem, který měl relativně malou špičku, ale směrem dozadu se rozšiřoval do rozměru, který mě až vyděsil. Bez skrupulí a bez lubrikace mi ho narvala do řitního otvoru. Opět jsem si zařval. Když byl umělák na místě, uslyšel jsem syčení vzduchu, což se vzápětí projevilo i uvnitř mého zadku. Kolík byl totiž kromě své nechutné velikosti ještě navíc nafukovací, a když mi ho Martina zavedla, ještě ho přifoukla. Bylo to nepříjemné, ale kupodivu to nebolelo, jak jsem očekával. Potom si mě opět vyvezla nahoru a začala se věnovat mému penisu. Přinesla si cévku, kterou mi zavedla do močové trubice. Cévku narozdíl od kolíku, který mi vězel v zadku, naštěstí namazala gelem, tak její zavádění nebylo až tak hrozné. I když že bych to považoval za příjemnou odpolední zábavu, to se říct nedalo. Když cévka dorazila až do močového měchýře, podala si Martina ambulantní misku a uvolnila sevření peánu, kterým byla do té doby cévka uzavřená. Vyšly ze mě tak i poslední zbytky moči. Byl jsem tudíž zcela připraven na další příjemné chvilky s touhle bestií. Martina mi cévku docela necitlivě vytáhla a spokojeně se usmála. „Tak začneme znova, ne? Ten první pokus se moc nevyvedl, takže bychom to měli nějak napravit." Na nic nečekala a opět si pode mne vlezla a začala znovu laskat můj v té chvíli zcela zplihlý penis. Ten na to samozřejmě okamžitě zareagoval i přesto, že jsem se snažil ze všech sil nedopřát jí tu radost. Myslel jsem na smrt, na válku, počítal jsem zlomky. Všechno bylo naprosto zbytečné. Martina věděla dobře, jak s ním zacházet, aby se mi postavil. Takže situace, která tu už jednou byla se pro velký úspěch opakovala. I druhé zmáčknutí bylo tvrdé a mé srovnání s autem v servisu nabralo nové rozměry. Kdyby se mé koule tak jako auto skládaly z oken, dveří, sedaček a pneumatik, tak jako vrak auta už by jistě to vše bylo naprosto rozdrcené do jedné malé kostičky šrotu. Řvát už nešlo, protože předešlé zmáčknutí a zavádění análního kolíku mi odpravilo hlasivky. Takže jsem zase jen chrčel a u pusy se mi začala dělat pěna. Martina pustila moje koule a vylezla. Byla evidentně spokojená. Postavila se přede mne dala mi dvě facky, které mě trochu probraly. Oznámila mi, že teď je řada na mně, abych ji potěšil, když ona na mně byla tak hodná. Postavila si před mou hlavu křeslo, do kterého se uvelebila, a roztáhla nohy. Spustila mě tak, aby moje hlava byla přesně v jejím rozkroku. Ihned jsem ucítil její štiplavou vůni. Nicméně můj trénink v lízací bedně asi přinesl to, co měl. Jakmile jsem jí ucítil, začal se mi penis i přes nesnesitelnou bolest v koulích a celém podbřišku znovu stavět a já byl celý nedočkavý, abych už mohl do její neuvěřitelně mokré a rozšklebené kundičky zabořit nejlépe celou hlavu. Trochu se v křesle posunula a já jí okamžitě začal hladově lízat. Trvalo docela dlouhon než se udělala, ale o to bouřlivější její orgasmus byl. Rvala mi za vlasy, až jsem si myslel, že mě skalpuje. Její vůně už mi ani trochu nepřipadala odporná, přestože bylo jasné, že se stále ještě její hygienické návyky nezměnily. Byla neskutečně mokrá a špinavá, ale mně chutnala a voněla jako nejkrásnější nektar na světě. Když už jsem si myslel, že je konec, zabrala ještě víc a můj obličej se do jejího rozkroku zabořil tak mocně, že jsem ani nemohl věřit, že by to bylo vůbec možné. V tu chvíli z jejího přirození vystříkl mocný proud ženské ejakulace. Polykal jsem jako smyslů zbavený. Musel jsem. Jinak bych se totiž utopil. Už jsem se nutně potřeboval nadechnout a tak jsem byl rád, že sevření Martininých rukou povolilo a já mohl pohnout hlavou alespoň tak, jak mi dovolila kláda. Nádech byl doslova životadárný. Martininy šťávy jsem měl po celém obličeji, ale byl jsem kupodivu spokojený a hrdý na to, jak krásný orgasmus jsem své paní poskytl. A dokonce už mě ani nebolely koule. Byl to jeden z mála světlých okamžiků, které jsem zde dosud zažil. Krásné chvilky ale nebyly tím co bych měl zažívat, takže i tahle velmi rychle skončila. Martina se zvedla z křesla. Opět mě nechala vyjet nahoru. Když jsem připoutaný v kládě na té neskutečné posteli s penisem stále prostrčeným v díře uprostřed vyjížděl znovu směrem vzhůru, popleskala mě po tváři a pochválila mě za to jak jsem se snažil udělat jí dobře. Její výraz se, ale vzápětí změnil z relativně milého na tradiční žraločí úsměv. Podívala se směrem k mému stojícímu přirození: "Koukám, že první dva pokusy tě nic nenaučily. Řekla jsem snad, že smíš mít erekci? Že se ti ten tvuj čůrák smí postavit? Nikdo tady nic takovýho neslyšel. A víš proč? Protože jsem nic takovýho neřekla." Bylo mi mdlo. Třetí drcení koulí už jsem zažít nechtěl. To už bych asi vážně nevydržel. „No nic. Budu ti to muset vysvětlit ještě jednou a důrazněji." Řekla Martina a začala si připravovat nějaké nástroje. Mimo jiné jsem si všiml jakési tyčky z chirurgické oceli, pak nějaké objímky, jejíž průměr se dal mírně měnit. Kromě toho si Martina připravila dva silné kožené dlouhé popruhy a krabičku, ze které vedly kabely s krokosvorkami na koncích. Popruhy mě Martina připoutala pod a nad zadkem k posteli. Přitáhla je opravdu hodně. Nemohl jsem tak rozkrokem hnout ani o milimetr. Pak mi na koule nasadila onu stahovací objímku. Bylo to bolestivé, protože vnitřní průměr objímky byl docela malý a koule skrze ní procházely jen velmi neochotně. Nicméně tahle bolest byla ve srovnání se dvěma setkáními s pěstní drtičkou vlastně procházka růžovým sadem. Nakonec mi namazala žalud gelem a do močové trubice zavedla onu ocelovou tyčku. Když byla zavedená v celé délce penisu, dala mi Martina těsně pod žalud další objímku, kterou jsem před tím neviděl a stáhla ji tak, že ocelová trubička z penisu nemohla vyjet. Na objímku na koulích zavěsila ocelové lanko s karabinkou a na něj navěsila kulatá olověná závaží. Koule jsem tak měl hodně napnuté a tažené od těla. Evidentně se jí to nelíbilo, takže po chvilce uvažování na lanko přidala ještě další tři závažíčka. To už jsem začal kňučet. Vzduchem práskl rozkaz TICHO a já secvaknul zuby, abych nebyl zbytečně potrestán. Poté Martina k tyčce v penisu a k objímce na koulích připojila krokosvorky od přístroje. Vylezla z pode mne a oznámila mi, že začneme s intenzivní výukou. Opět si sedla do křesla a do ruky si vzala onu krabičku s kabely, které byly teď připojené k mému penisu a koulím. Něco otočila, něco zmáčkla a najednou mým penisem a koulemi projela bolest dosud nepoznaná. Elektrošoky, které mi dával pás, byly proti tomuhle, jako když štípne mravenec. Tohle bylo skutečně pekelné. Penis mi pulsoval, jako by chtěl prasknout. Chvíli byl zplihlý, chvíli se velmi bolestivě naplnil krví. Martina přístroj vypnula a prozradila mi, že tahle mašinka díky elektrickému proudu a jeho polarizaci ovlivňuje to, jestli mi krev proudí do a nebo z penisu. A že mě naučí jak to má vypadat, když dostanu povel mít a nebo nemít erekci. Na to zavelela: "Erekce povolena," a zmáčkla tlačítko. Penis se mi nalil krví až k prasknutí. Martina vydala opačný povel a opět zmáčkla čudlík. Penis mě zabolel, jako by mi do něj zevnitř narazilo kovářské kladivo a okamžitě ochabl a splaskl. Jak se zmenšoval a zvětšoval, pohybovala se v něm i ona ocelová tyčinka která v místě ukotvení v penisu neměla možnost pohybu, zato mohla ale jezdit uvnitř. I to stálo za to. Martina několikrát zopakovala povely a několikrát mi postavila a zase nechala ochabnout přirození. Penis mě bolel jako snad ještě nikdy. V tom se mi zadívala do očí: "Tak a teď mi ukážeš, jestli ses něco naučil. Erekce povolena!" Můj penis zcela sám zareagoval a kupodivu se začal stavět. Martině se rychlost nástupu a kvalita erekce evidentně nelíbila. „Musíme na tom víc zapracovat," prohlásila a znovu cvakla čudlíkem. Můj penis vystřelil jako Tlustá Berta a v mžiku byl v plné erekci. Další rozkaz ke ztrátě erekce a další cvaknutí čudlíku. Opět bolest, jako by mi penisem projel nákladní vlak a erekce byla ta tam. Tohle příjemné cvičení jsem s Martinou prožíval celé tři hodiny. Nakonec jsem skutečně byl schopen během vteřin měnit erekci v totální ochablost a naopak. Martina byla se svým cvičitelským umem evidentně velmi spokojena, a proto mi dopřála ještě jednu možnost uspokojit ji jazykem. Byl jsem vyčerpaný a opět mě bolelo celé tělo. Tentokrát tedy hlavně penis a koule. Když mě odpoutala, měl jsem koule opuchlé jako dva pomeranče.