anál bičování bondáž cbt cudnost dominantní ženy dráždění elektro facesitting lízání milking odpírání orgasmu otrocký výcvik otroctví piercing submisivní muži výprasky
Martina mě po tom šíleném mučení mých koulí a penisu, jak ona říkala - lekci erektivní poslušnosti - odváděla zpět do mé cely. Zvláštní, strávil jsem tam jednu noc a už jí považuji za svou. No, ale dobře, tedy do mé cely.
Jít jsem musel hodně rozkročený, protože mé koule při rozměrech pomeranče neumožňovaly nějaký větší rozmach v chůzi, o čemkoli jiném ani nemluvě. Naštěstí komora, kde mě mučila, nebyla od cely moc daleko. Takže ten asi dvacetimetrový pochod uběhl relativně rychle.
Byl jsem jí neskonale vděčen, že mě v cele připoutala k posteli. Nemusela mi tak nasazovat pás cudnosti, protože to bych jistojistě nepřežil. Navíc jsem si byl jistý, že by to ani nešlo. Koule by mi zadním jistícím kroužkem pásu prostě neprošly. Na druhou stranu, raději jsem tuhle myšlenku rychle zapudil, protože mi bylo zcela jasně, že kdyby tahle obtloustlá ďáblice chtěla, ty koule by prostě tím kroužkem prorvala. A jestli jsem teď něco nechtěl tak přesně tohle. Bouchly dveře a já jsem osaměl. Opět ve tmě, opět připoutaný, opět rozbolavělý a vyčerpaný. Začinal jsem si skoro zvykat. Je až neuvěřitelné, jak rychle a na jak příšerné věci si dokáže člověk zvyknout. Jednou jsem na to téma četl článek ve sto plus jedničce. Souvisí to nějak s takzvaným Stockholmským syndromem, který vás citově spoutá s vaším věznitelem nebo únoscem. Po určité době ho prostě začnete milovat a jste schopni z jeho rukou snášet neuvěřitelná zvěrstva a dokonce ho pak jste ochotni chránit před vašimi zachránci. Jak šílený dokáže být lidský mozek. Přemítání na tohle téma se mi postaralo o docela slušnou zábavu, která mi vydržela, dokud jsem znovu neusnul. Nevím sice, jestli je ráno, ale světlo v cele svítí. Miska je opět plná jídla a napájecí lahev plná moči. Dnes je hodně tmavá. Holky asi slavily. Nejsem připoutaný. To je zvláštní, jsem si docela jistý, že když mě Martina opouštěla, připoutaný jsem byl. Ale zbytečně se nerozptylovat a rychle uspokojit základní potřeby. Jako poslušný otrok jsem sežral jídlo z misky, hezky podle toho, jak to má vypadat. Na všech čtyřech a bez použití rukou. Dnes byla kukuřice s vejcem. Kombinace divná, ale chutná. Zapil jsem jídlo močí a zjistil, že nutně musím na záchod. Sedl jsem si tedy a vykonal co bylo třeba. Neměl jsem se čím utřít, takže jsem se zvedl se špinavým zadkem a abych si nezašpinil postel, lehl jsem si vedle ní na betonovou podlahu na bok. Poměrně dlouho se nic nedělo. Najednou ale ve dveřích zabzučelo a ty se otevřely. Do cely vešla Irena. Sdělila mi, že můj výcvik v jejich spolehlivého otroka je docela efektivní a že si vedu velmi dobře a rychle se učím. Tudíž se rozhodly dnes mě vzít nahoru k nim, abych jim mohl posloužit, jak se na otroka sluší a případně si vysloužit i nějakou pochavlu. Kdybych byl pes, snad bych i ocáskem vrtěl, jakou jsem měl z toho radost. Vzhledem k tomu, že jsem se probudil nepřipoutaný a koule už nebyly opuchlé, jako když mě Martina ukládala ke spánku, měl jsem samozřejmě nasazený pás. Zase mi nějak uniklo, kdo a kdy mi ho nasadil. To bylo ale stejně teď vedlejší. Nahoru jsem se vysloveně těšil a za Irenou jsem poslušně cupital. Když jsme dorazili nahoru, šli jsem rovnou do té velké haly, kde byla lízací bedna. Sice se mi do ní nechtělo, protože to jsem rovnou mohl zůstat v některé z mučíren, ale na druhou stranu na to, že budu dámy obsluhovat jazykem, jsem se byl natěšený. K mému velkému údivu jsem ale do bedny nemusel. Irena mě odepla z vodítka připnutého k mému piercingu v penisu, nechala mě stát uprostřed místnosti a odešla. Ještě než úplně opustila halu, otočila se: "Nezapomeň, že máš na penisu pás, a že víme o každém tvém kroku!" To mi připomínat nemusela. Bolest, kterou mi způsobil pás ve vchodových dveřích, už nikdy nevymažu z paměti. Z toho logicky vyplynulo jediné - stál jsem tam jak solný sloup a bál jsem i jen pohnout očima. Dámy mě opět sledovaly kamerami, kterých bylo po domě snad tisíc, a evidentně se u toho dobře bavily, protože se ozval Vlastin rozesmátý hlas, který mi přímo rozverně sdělil, že pokud se nepokusím opustit halu, nemám se čeho bát. Ne že by se mi chtělo jí věřit, ale když mi začala vyhrožovat, že pokud budu ještě tři vteřiny stát jak kůl v plotě, dostanu trestný impuls, začal jsem se volně pohybovat po místnosti a prohlížet si trochu detailněji interiér. Byla to hala opravdu skvostná. Onen lev, kterého jsem si pamatoval z první prohlídky domu, byl právě tady. Ležel před krbem tlamou směrem do středu místnosti, kde byla sedací souprava, před ní konferenční stolek a vedle karetní stolek se dvěma křesly. Dům byl celkově velmi vkusně zařízen a to se odráželo i tady. Tlumené světlo příjemně prozařovalo celý prostor, ale přitom odnikud nešel přímý paprsek. Krb zde byl mramorový a opravdu hodně, hodně velký. V něm ovšem neplápolal živý oheň na skutečném dřevě, ale byla tam pouze umělá polena a na nich elektronický nebo možná plynový plamen. I tak to působilo velmi pěkně a útulně. Najednou jsem přímo zkoprněl. Do míástnosti vstoupily všechny tři dámy naráz. A když říkám dámy tak tentokrát myslím s velkým D. Všechny tři byly prostě nádherné. Překrásné šaty Vlasty sahaly až na zem. Byly zlatavé barvy, která házela různé odlesky. Vlasta přesto, že nebyla právě hubená, v nich vypadala jako bohyně. Irena měla na sobě černý latexový komplet, který představoval korzet, dlouhé kalhoty, přes které splývala latexová sukně, a krásně vyčesané vlasy. Martina byla naopak celá v bílé barvě. Topík, který toho více ukazoval než zakrýval, a sukýnka tak průsvitná a krátká, že by se za ni nemusela stydět ani Pamela Anderson. Prostě byl jsem ohromen. Vlasta mi naznačila, že si mám kleknout, což jsem okamžitě učinil, a ony ke mě přistupovaly jedna po druhé a nechávaly si líbat nohy, které měly v nádherných botičkách, tedy v případě Martiny botách, ale i tak to bylo pěkné. Bylo mi řečeno, abych šel k baru vedle krbu a nalil každé dámě, co si bude přát. Vlasta chtěla whisky, Martina gin s tonikem a Irena si dala portské. Nalil jsem, jak mi bylo řečeno, a donesl pití každé z dam. Poděkovaly mi, což mě vysloveně vyvedlo z míry, a celý zmatený jsem ze sebe vypravil, že to já děkuji jim, že mohu sloužit takovým krásným a vznešeným dámám. Sice mi poděkovaly za kompliment, ale ihned jsem dostal šok do penisu a koulí, který Vlasta doprovodila otázkou: "Za co to bylo?" "Mluvil jsem bez dovolení, má paní," odpověděl jsem i přesto, že ani to jsem neměl přímo povolené. "Správně, učíš se rychle a právě proto jsme se rozhodly ukázat ti i naši příjemnější tvář" řekla Vlasta. "Dnes nebudeš nijak mučen, tedy pokud některá z nás nedostane na něco speciálnějšího chuť. Ale pokud neproběhne dnešní večer ke spokojenosti nás všech, uvidíš!" Jak Vlasta řekla, tak se kupodivu i stalo. Jediné, co jsem celý večer dělal, byla obsluha jednotlivých dam a plnění jejich požadavků, jako masáže nožek, lízání kundiček a prdelek nebo cucání bradavek a hlazení jejich těl. Mimochodem to dnešní lízání byla skutečná mana. Všechny dámy byly naprosto čisté a voňavé a já si to vysloveně užival. To předtím byl evidentně jen výcvikový manévr, který mě měl naučit, že své paní budu lízat za jakýchkoli okolností, a to s chutí a radostí, že jim mohu posloužit a ukojit jejich potřeby. Tenhle večer jsem si vysloveně užil a do cely jsem se vracel skoro smutný, ale spokojený, že jsem se naučil být šikovným otrokem.