"Nový autor, nový pohled, nový vítr." Přesně těmito slovy by se dalo popsat doslova vytržení, které nám způsobila kniha, kterou vám s radostí nabízíme. Její autor je zatím na poli BDSM a D/s literatury zcela neznámý, ale my jsme si jisti, že to se velmi rychle změní. Jeho pohled na oblast BDSM a jeho schopnost popsat situaci do těch nejmenších detailů a přitom udržet vysoký standard akčnosti je absolutně neuvěřitelná.
Kniha Karty osudu vás seznámí s párem, který, jak se tak vzletně říká, umí žít a dominantně/submisivní sex si umí užít. Od bondáže, přes odpírání orgasmu nebo naopak nucenou ejakulaci se dostanete až k feminizaci, tvrdým výpraskům nebo k nucené homosexuální aktivitě. Příběh, který je vzrušením doslova protkaný, vás nenechá vydechnout a vy si ho užijete až do posledního písmene. Máte-li rádi prožitek, jak se říká až na dřeň, pak tato kniha je právě pro vás to pravé ořechové.
V poledne mi do počítače přišel mail se stručnými pokyny: „Po návratu domů se svlečeš donaha, oblečeš a obuješ si věci, které tam máš připravené. V 16 hodin zaklekneš s roztaženýma nohama na místo pod dozorem kamery, na hlavu si dáš gumovou kápi bez otvorů pro oči, ruce si ocelovými pouty spoutáš na zádech a bez pohybu vyčkáš mého příchodu. Kameru spustíš hned po příchodu a svlékat a oblékat se budeš také pod dozorem!“ Místo pod dozorem znamenalo kleknout si v předsíni, kde jsme měli natrvalo instalovanou videokameru se stativem, takže poslušnost otroka bylo možno později zkontrolovat. A kontrolu jsme oba s Janou prováděli a samozřejmě toho druhého trestali za každé porušení příkazů.
Když jsem přicházel před půl čtvrtou domů, už jsem se začínal těšit na odpoledne a večer, při představě, co mě čeká, jsem znovu pocítil vzrušení. Hned, jak jsem vstoupil do domu, jsem zapnul kameru a stoupl si před ní. Měl jsem zde již připravený podvazkový pás, tmavohnědé punčochy s krajkou a černé lakované lodičky s velmi vysokým podpatkem. Připravená tu byla i maska a pouta. Rychle jsem se převlékl a obul jsem si lodičky a protože jsem měl ještě chvíli času do čtyř hodin, rychle jsem se ještě došel napít a vykouřil jsem si cigaretu. Dobře jsem věděl, že to možná bude dnes má poslední, protože záleželo jen na Janě, zda mi dovolí ještě nějakou. Za ty roky jsem se již naučil chodit v lodičkách, i když pomalu, ale rovnováhu jsem již udržel. Stejně mě ale vždy po delším nošení pěkně bolela lýtka, podpatky byly dvanácticentimetrové. Měl jsem opět ten zvláštní pocit studu i vzrušení, když jsem se po domě pohyboval v ženském oblečení. Věděl jsem, že mě to čeká celý týden, Janě se vyloženě líbilo ponižovat mě tímto způsobem.
Několik minut před čtvrtou jsem se vrátil před kameru, zaklekl s mírně roztaženýma nohama, natáhl si na hlavu gumovou masku a ruce si spoutal za zády. Octl jsem se v naprosté tmě, maska měla pouze dva malé otvory na dýchání nosem. Samozřejmě jsem nevěděl, jak dlouho budu klečet. Jana sice z práce chodila kolem páté hodiny, ale hrozilo, že mě záměrně nechá o samotě klečet déle. Jediné, co mě utěšovalo, že jsem klečel na zemi. Pro zostření klečení jsme měli tři jakési vaničky s pískem a drobnými kamínky, odstupňované podle hrubosti. Čas se zoufale vlekl. V neprodyšné masce se mi špatně dýchalo, bylo mi v ní horko a samozřejmě i bez zostření mě brzo začala bolet kolena. Soustředil jsem se hlavně na to, abych nevykonal jediný pohyb. Ale i přitom všem nepohodlí u mě došlo k erekci, nepochyboval jsem o tom, že za to budu potrestán. Jak mi Jana při trestu za tento prohřešek vysvětlovala, je to také pohyb a ten jsem měl zakázán.
Ztratil jsem úplně pojem o čase, klečení bylo stále náročnější, ale nakonec jsem se dočkal. Uslyšel jsem klíč v zámku a následně kroky. Přišlo mi hrozné i to, že jsem vlastně nevěděl, zda to přišla Jana, neboť na mě nepromluvila. Chvíli jsem slyšel kroky po domě, Jana si mě nevšímala. Doufal jsem, že dlouho nebude odkládat chvíli, kdy se mi začne věnovat, kolena už mě bolela poměrně dost a i tělo jsem měl ze strnulé polohy celé ztuhlé. Konečně jsem uslyšel klapání podpatků, blížící se ke mně. Ten zvuk byl výraznější než po příchodu Jany, bylo mi jasné, že si obula lodičky. Lehce mi promnula bradavky a potom mi stáhla masku z hlavy.
„No vidíš, jak jsi poslušná děvka. A doufám, že to budu moci konstatovat i potom, až si prohlédnu video.“
Jana byla oblečena do černých šatů, černých punčoch a černých lodiček. Bylo mi jasné, že pokud je v tomto oblečení, čeká mě první várka trestů. A také mi ještě jednou, tentokrát již daleko silněji, promačkala bradavky a stiskla mi je peány. Nešetřila mě, zacvakla je na nejvyšší možnou mez a povedlo se jí donutit mě k zasténání. To jí ale nestačilo a do otvorů pro prsty na peánech zacvakla těžké visací zámky. Bradavky se mi natáhly dolů, bolest byla velmi intenzivní, i když jsem věděl, že až si trochu zvyknu, tak že poleví.
Jana mi odemkla pouta a poručila mi kleknout si na čtyři. Změna polohy na chvíli zvýšila bolest v kolenou, ale dalo se to vydržet. Horší bylo, jak mi peány se závažím natáhly bradavky směrem dolů. Před mýma očima Jana natáhla prezervativ na širokou anální zátku.
„Pro začátek dostaneš tohoto mazlíčka, aby sis zvyknul. Ale nemusíš mít strach, jen co se trochu roztáhneš, použijeme většího macka.“
Domyslel jsem si, že Jana opět nakupovala pomůcky, protože dle mého tohle byla největší anální zátka, jakou jsme měli. Nedokázal jsem si představit, že by mi svěračem prošlo ještě něco širšího. Ale to byla budoucnost. V této chvíli jsem se připravoval na bolest ze zasunutí zátky, kterou držela Jana v ruce. I když jsem věděl, že čím více se uvolním, tím bude zasunutí méně bolestivé, mé tělo reagovalo opačně. Sotva se Jana špičkou zátky dotkla mého análu, svěrač se mi samovolně sevřel. Jana pomalu zvyšovala tlak a zátka do mě začala vnikat. Bylo to horší než jsem čekal, neubránil jsem se sténání, a to ještě Jana ve chvíli, kdy svěračem procházela nejširší část zátky, zasouvání na několik okamžiků přerušila. A naopak potom do zátky prudce udeřila, takže ta do mě prudce zajela. Vykřikl jsem bolestí, ale vzápětí se dostavila úleva.
Stáhnout tuto eknihu Stáhnout více eknih